The Doors patří mezi skupiny, které se vyznačovaly velmi osobitou tvorbou a její interpretací, a to nejen v oblasti samotné hudby – její formy a obsahu, ale taky z hlediska jejího obalu – zvuku.

Způsob, se kterým přistupovali nejen k instrumentaci, stavbě, tedy tektonice hudebních struktur, ale i k samotné hře na své hudební nástroje, byl i na tehdejší dobu a poměry velmi originální, a právě díky tomu je jejich tvorba na první poslech jasně identifikovatelná a zcela autentická.

Máme na mysli zejména Kriegerův a Densmorův osobitý styl hry na kytaru a bicí, ale také bas hraný nikoliv klasicky na baskytaru, ale na basové klávesy Fender Jazz Piano, což obstarávala Manzarkova levá ruka, zatímco pravá hrála na klávesy, nejčastěji Vox, Farfisa. Přičtěme k tomu ještě nezaměnitelnou barvu ale i rozsah hlasu Jima Morrisona, jeho bohémskou povahu a texty vycházející z prokletých básníků a touhy po vzdoru, a nemůže být řeč o žádné jiné hudbě, než o hudbě Doors.

Skupina složená z bubeníka jazzového základu a zkušeností, kytaristy oscilujícího mezi blues, folkem a latinou, klávesisty vyznávajícího zejména modální jazz a zpěvákem a textařem takřka z jiné galaxie zákonitě musela ve výsledku znamenat nezaměnitelné kreativní hudební podhoubí, které podnítilo vznik nejosobitějších a dodnes hraných a vyhledávaných hitů.

Jakým způsobem přistupujeme k interpretaci my, olomoucká revivalová skupina Morrison Hotel?

Při živých vystoupeních byli členové Doors, zejména Manzarek, často limitováni jedním nástrojem, nejčastěji klávesami Vox Continental. Všechny skladby tedy měly velmi podobný zvuk. Můžeme se jenom domnívat, jak by sám postupoval v dnešní době nepřeberných nástrojových a zvukových možností.

My, Morrison Hotel, se při interpretaci Doors zásadně držíme ducha původních nahrávek a jejich živých verzí. Snažíme se tak replikovat nejen jejich formy, harmonii, rytmus, způsob hry na nástroje a zpěv tak, aby posluchači dostali co nejvěrnější živý obraz hudby, kterou tak dobře znají. K dosažení toho využíváme moderní zvukovou technologii, např. sampling (abychom docílili co nejvěrnějšího napodobení onoho autentického zvuku kláves a bassu). S tím, že se v oblasti kláves neomezujeme pouze na zvuk Vox Continental, ale všech klávesových nástrojů, které Manzarek ve studiu a na koncertch používal (klavír, cembalo, Hammond, Vox, Farfisa a další syntezátory).

Co se týká vlastního vkladu, snažíme se i při nástupech a závěrech sól dodržet původní party, ale zároveň, v duchu původních živých verzí skladeb Doors, sólujeme podle konkrétní situace, atmosféry. Stavba skladeb je ale vždy dodržena, a podobně jako Doors, se i my držíme především textu.

S tímto hudebním doprovodem v zádech zpívá frontman Sojka Morrisonovy party vždycky v původních tóninách, živelně a autenticky, s žádnými vokálními technickými úlitbami – v duchu Morrisonova showmanshipu.

Toto je náš způsob interpretování hudby, kterou máme rádi. Pokud Vás tento text nepřesvědčil, anebo naopak navnadil, klikněte na záložku “AKCE” a přijďte se přesvědčit a zažít Morrison Hotel naživo…